Biologické faktory

• Genetika: Některé duševní poruchy, jako jsou deprese, úzkostné poruchy nebo schizofrenie, mohou mít genetickou složku, což znamená, že se mohou v rodinách opakovat.
• Hormonální změny: Hormony mohou výrazně ovlivnit psychické zdraví. Například během puberty, těhotenství, menstruace nebo menopauzy mohou hormonální změny vyvolat změny nálady nebo jiné psychické problémy.
• Neurologické onemocnění: Některé neurologické poruchy, jako je Parkinsonova nemoc nebo Alzheimerova choroba, mohou ovlivnit kognitivní funkce a psychiku člověka. 

Životní zkušenosti

• Trauma a stres: Dlouhodobý stres nebo traumatické zážitky (např. ztráta blízké osoby, násilí, zneužívání, nehody) mohou mít dlouhodobý negativní vliv na psychické zdraví a mohou vést k posttraumatickému stresovému syndromu (PTSD), úzkostem nebo depresím.
• Dětství a výchova: Zkušenosti z dětství, včetně rodinné dynamiky, výchovy, vztahů s rodiči a přáteli, mohou mít dlouhodobý dopad na vývoj psychického zdraví. Například děti, které vyrůstají v násilném nebo stresujícím prostředí, mohou mít větší pravděpodobnost vzniku psychických problémů v dospělosti.

 Sociální faktory

• Rodina a vztahy: Silné a podporné rodinné vztahy mají pozitivní vliv na psychické zdraví, zatímco konflikty, izolace nebo problémy v mezilidských vztazích mohou mít negativní dopady.

 Psychosociální stresory

• Pracovní zátěž: Vysoké nároky v práci, dlouhé pracovní hodiny, špatné pracovní podmínky nebo neúspěch mohou vést k syndromu vyhoření, úzkosti a depresím.
• Osobní problémy: Problémy v osobním životě, jako jsou rozvody, problémy s dětmi nebo finanční problémy, mohou zvyšovat úroveň stresu a negativně ovlivnit psychické zdraví.